Berner Sennenhund / Bernese Mountain Dog / Bouvier Bernois

Ahojte lidičky,

12.08.2013 20:17

zdraví Vás velká hvězda Facebooku, Oliver.

Že mě neznáte? Ale ano, jen mi panička ještě před týdnem říkala Kimečku ( po mém předchůdci u mých budoucích páníčků - Hakimovi z Hodolan). Už víte? Jenže pak přijeli moji človíčkové, hráli si se mnou a pořád přemýšleli, jak mi vlastně budou říkat. Oliver mi vybrali do průkazu původu, tam prý budu mít zapsané nejen své jméno, ale i všechny své předky čtyři generace zpátky. Jo, lidi, Vy dáte dohromady většinou tak jména babiček a dědečků, my pejskové si můžeme docela snadno najít i prapraprababičky nebo praprapradědečky a často i víc, stačí se kouknout třeba sem, to je rodokmen naší maminky, tatínek ho má taky a z těch dvou vznikne náš. To koukáte, co? 

No a jak to s mým jménem dopadlo, to už víte. Jsem Oliver a zkracovat se to nebude.

A proč hvězda Facebooku? To je tak... V sobotu se na nás přijeli podívat panička a páníček našeho táty. A nejen podívat... taky pomuchlat, opusinkovat, poválet se s námi na trávníku, pochovat si nás a všelijak vymazlovat... No byla to paráda. A taky nás tátova panička nafotila a fotky dala na Facebook. Pózování se mi mooooc líbilo, takže jsem úplně nejčastěji focené psítě ( kdybyste nevěděli, psítě = psí dítě) z celé naší smečky. Jsem rozený model a jsem na to pyšný. Musím totiž vědět o všem, co se kde děje, první běžím ke dveřím, když máma nebo babička začnou štěkat.

Z pátku na sobotu tady pěkně popršelo, ale nám v boudě žádné blesky a hromy nevadily. Máma prý byla nervózní, že jsme tam sami, ale s námi by jí tam bylo moc teplo. Až do rána jsme vystrčili čumáček jen na nejnutnější venčení, zato ráno - voda nevoda - už jsme se maminky nemohli dočkat a běhali v dešti, takže z nás za chvilku byli mokří ježci. Než nás panička všechny odnesla dovnitř, stihli jsme vytřít nějakou tu loužičku kožíškem, a tak nás neminula první sprcha v životě a taky sušení a fénování kožíšku. Všichni jsme to statečně zvládli, žádné velké protesty nebo vystrašení se nekonalo, v osušce u paničky na klíně nemůže být ani špatně. Hned jsme tu očistu oslavili dováděním v kuchyni a předsíni, měli jsme radost, že jsme z vany venku, tam, kde to známe, a nic nás nestudí. Od té doby je i venku příjemněji, tak si i tam užíváme hrátek, dovádění, válení se, přetahování o hadr, občas nějaké té bitky až se piští, kvílí, kňučí a vrčí, štěkáme po sobě a taky zkoušíme, co se kde dá paničce nebo páníčkovi sebrat na hraní. Máma nám už nechává většinu hraček, panička přidala takové lisované kostičky z kůže, ale páníčkovy sandály jsou stejně lepší. 

Když už se nám umoudřilo počasí, rádi spáváme jen tak venku, nebo taky v úzkém prostoru pod schody, kam si panička s páníčkem dávají kola a spoustu dalších věcí. Je tam chládek, šero a výběr různých schovávaček, kde se krásně spí. Aspoň Orfík si je hodně pochvaluje, taky Nelinka, ale já s Timinkou býváme raději na kraji, ať se nemusíme škrábat z nějakého úkrytu, sotva máma štěkne. Někdy se ke mně přidá i Elinka, Livi má ráda pohodlí a většinou spává sama kousek od nás.

Když bylo moc horko, spávali jsme v chodbě na studené podlaze, rozvalený každý sám, a komu to bylo málo ( třeba Orfíkovi, ten je nejen největší, ale taky nejchlupatější), nasoukal se třeba až za záchodovou mísu, ta prý hezky chladí :-). Řeknu Vám, to by mě tedy nenapadlo, já na záchod nešel spát ani jednou. Mám své zásady. 

Jo, abych nezapomněl, dnes máme 5 týdnů. Panička nás vážila a chválila nás, že jsme docela poporostli, i když i nám to horko ubíralo na chuti k jídlu. Podívat se, jak jsme velicí, můžete tady. Hlavně se panička strachovala, aby to s námi zvládla naše mamča, protože nás pořád třikrát i čtyřikrát za den kojí a prý nechtěla dost pít. Taky jsme to trochu pocítili, že mlíčka bylo míň. Ale dnes ráno už zase i kapalo na zem ze struků, na kterých se zrovna nikdo nedržel. Nebojte, my to rychle zjistili a prostřídali je. Jde to snadno, máma už nás kojí ve stoje, my u toho většinou sedíme, občas někdo napůl leží a stejně dosáhne, už nejsme žádní drobečkové.

Jestli někoho zajímá, jak je těžká naše mamča a babička, podle posledního vážení má maminka 42kg a babička 52kg. Maminka prý vypadá hodně hubená, panička z ní skoro denně vyčesává spousty chlupů, ale než jela maminka za tátou v květnu, prý měla ještě o 4kg méně a nevypadala tak hubeně. To nemůžu posoudit, neviděl jsem ji, ještě jsem byl "na houbách", to, že vypadá tak hubeně, asi bude tím chybějícím kožíškem. Babička je pořád při chuti, tu ani vedra nezabrzdí, takže občas dojídá i po naší mámě. Každému, kdo přijde, se ale naše babča moc líbí, že je pořádný kus ženské. No mně se líbí taky :-). A teď ji prý, chudinku, čeká mírná dieta a taky časně z rána a k večeru vydatnější procházka. Přece jen válení se celý den v chodbě nikomu nesvědčí... Jenže co máme my chlupáči v takovém počasí dělat ...

Tak si jdu dát večeři, ať babičce nedělám ostudu, a pak na kutě.

Dobrou noc, lidičky.

Váš Oliver

 

 

Kontakt

Ing.Vladimír Březovský, Mgr.Ivana Burianová, Miroslav Burian

vladimir.brezovsky@centrum.cz, fialka.krcman@seznam.cz, mira-burian@seznam.cz

Farského 25, Olomouc
Ke Království 154, Krčmaň

Burianová 776 842 100, 58 539 50 26,
Březovský 58 531 22 36,
Burian 776 89 14 18

Vyhledávání

Vytvořeno službou Webnode