Berner Sennenhund / Bernese Mountain Dog / Bouvier Bernois

Týden na světě očima nejstaršího

15.07.2013 05:49

Ahoj lidičky,

ještě nemám jméno, zatím mi říkají Modrásek, prý podle barvy mého pásku na krku. Jsem největší, narodil jsem se totiž první naší mamince Ladynce. Panička nade mnou jásala, jaký jsem krásný a veliký, a mou maminku mooooc chválila, jak je šikovná.

Docela rychle mi přibyl bráška a dvě sestřičky a panička byla nadšená čím dál víc, protože jsme prý jeden jako druhý. To zatím nemůžu posoudit, ještě mám zavřená očička, ale všichni mi voní, samozřejmě nejvíc maminka, která má pro nás od začátku spoustu mlíčka, co máme  já i sourozenci tak rádi.

Ale pěkně popořádku. Pátého sourozence si nepamatuju. Prý to byl bráška ještě o dost větší než já, ale narodil se mrtvý. Maminka prý s ním měla dost práce a překvapivě ji vůbec nezajímal, i když nás ostatní hned lízala a snažila se všechno, co jí panička nesebrala, okamžitě pečlivě uklidit. Asi poznala, že už bráškovi nepomůže.

Pak se opět v docela krátké době narodily mé dvě sestřičky, živé a dravé, hned nás bylo kolem maminčiných struků plno, každý jsme si našli nějaký svůj oblíbený, ale vždycky jen pro první pití, jakmile mlíčko na chvíli přestane téct, honem zkoušíme, jestli bráška nebo sestřička nemají lepší zdroj, až to prý vypadá, že zkoušíme hrát "Škatule, škatule, hejbejte se". To tedy netuším, co je...

Už jsme si všichni mysleli, že se nic nezmění, máma už se taky najedla a napila, jen panička mámu pořád kontrolovala a několikrát nás naskládala do nahřáté bedýnky, kde se nám líbilo a my po náročné cestě na svět spali a spali, mámu brala často ven, až se prý narodila ještě jedna hodně veliká sestřička, taky prý mrtvá, ale to vím jen z doslechu, u toho jsme nebyli.

Pak prý ještě mámu zkontroloval pan doktor a pochválil, jak to krásně zvládla, paničku utěšoval, že nás má šest krásných, zdravých štěňátek a nemusí být smutná kvůli těm dvěma, že se to může stát... 

A my se snažíme, aby panička opravdu smutná nebyla, ukazujeme jí, jací jsme jedlíci, ale taky jak už jsme pohybliví, každý z nás už byl aspoň jednou z boudy venku :-). To vám je legrace, když na nás venku čekají místo jednoho jazyku dva, ten druhý prý patří babičce Felince, už se moc všichni těšíme, až mámu i babičku uvidíme. Obě tak hezky voní... ( ale máma líp, mlíčkem :-) )

Jéje, lidi, tak už to všechno víte a já jdu zase ho Hajan...

                                                               Váš Modrásek

Kontakt

Ing.Vladimír Březovský, Mgr.Ivana Burianová, Miroslav Burian

vladimir.brezovsky@centrum.cz, fialka.krcman@seznam.cz, mira-burian@seznam.cz

Farského 25, Olomouc
Ke Království 154, Krčmaň

Burianová 776 842 100, 58 539 50 26,
Březovský 58 531 22 36,
Burian 776 89 14 18

Vyhledávání

Vytvořeno službou Webnode