K zamyšlení

Čím dál častěji se setkávám s požadavkem nových zájemců o štěňátka, aby pes hlídal. Je to pochopitelné, od toho psi na světě jsou... a berňáci jsou výborní hlídači. Všichni  předkové spolehlivě hlídali, byli klidní, vyrovnaní, přesto Felinka působí občas nejistě, a co je zvláštní - hlavně v domácím prostředí.

Dlouho jsem si s tím lámala hlavu, kde se stala chyba, protože když pes není v domácím prostředí klidný, přijde-li někdo cizí, a v cizím prostředí mu až na výjimky lidé nevadí, pak jsme něco zanedbali nebo podcenili ve výchově.

S postupem času se utvrzuji v tom, že neměl mít nikdo ( ani z rodiny) volný přístup do domu, když byla Felinka odrůstající štěně. Tehdy došlo k situaci, kdy mi otec volal, že jedou naočkovat Felinku. Řekla jsem: Nejezděte, nejsem doma, Felinka je sama na dvoře. On na to: To nevadí, to zvládneme. Teprve za dlouhou dobu jsem se dozvěděla, že honili nebohou Felinku po dvoře tak dlouho, až ji chytili a naočkovali !!! I když je táta zkušený a dlouholetý chovatel různého domácího zvířectva, tehdy mi zkazil ( určitě neúmyslně) psa.

 Není to určitě dědičné, na bonitaci i při jiných akcích Felinka prokazuje, že je pravý berňák, oddaný dětem, spolehlivý, skvělý tahoun... svým potomkům dozajista předá ty nejlepší vlastnosti. Přesto, nebo spíš právě proto, mě to velmi mrzí, že asi navždy bude mít z cizích lidí ve svém prostředí trauma, kterému se dalo předejít.

Proto chcete-li mít doma spolehlivého a sebevědomého hlídače, chraňte soukromí Vašeho štěňátka nebo mladého psa a nedovolte, aby s ním ve Vaší nepřítomnosti kdokoliv manipuloval, byť by si myslel, že je to pro jeho dobro.